Děti se speciálními výchovně vzdělávacími potřebami mohou mít s učením cizího jazyka potíže, se správným způsobem výuky ho však zvládnou.
V porovnání s dospělými mají děti při učení se cizímu jazyku několik výhod. Nové věci nasávají rychle is lehkostí, nemusí totiž při tom přemýšlet nad tím, co budou vařit na večeři, co nakoupit a co vybavit. V raném věku je obvykle netrápí ani strach ze selhání. I proto mnohé školy zařazují cizí jazyky do vzdělávacích programů již na prvním stupni. Realitou však zároveň je, že přibývá dětí s poruchami učení a raritou dnes nejsou ani integrované děti, mnohé se svým asistentem.
Memorování raději ne
Pokud má škola dostatek pedagogů, zvolí si obyčejně výuku cizích jazyků v malých skupinách, přesto může být někdy obtížné přizpůsobit způsob vyučování všem žákům. U dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je specifický přístup nezbytný.
Pause0%VolumeAd
„Pokud se pro různé okolnosti nepodaří zvolit vhodný způsob vyučování cizích jazyků, děti nepostupují v jejich osvojování tak, jak by mohly, a mohou nabýt zkreslenou představu, že se jazyk neumí naučit, že ho nezvládnou,“ upozorňuje na nepříjemné důsledky Johana Hermannová, studijní poradkyně pro děti a dorost z jazykové školy Berlitz: „Mívají potíže například se zapamatováním si cizích výrazů, pokud se je učí pouze memorováním, bez propojení na konkrétní předmět, činnost nebo situaci. Takový mechanický způsob učení má krátkodobý efekt a neposkytuje dostatečný základ pro komunikaci,“ potvrzuje Bianka Kubovičová, předsedkyně Asociace speciálních pedagogů škol a poraden.
Pomáhá individuální přístup
Zkušenosti jazykových škol, které učí děti se speciálními vzdělávacími potřebami, potvrzují, že cizí jazyk se dokáže naučit každý. Co k tomu děti potřebují? „Je to různorodé, v závislosti na diagnostikovaném znevýhodnění dítěte. Obecně lze říci, že se osvědčilo propojování předmětů, obrázků, psaného slova se sluchovým vnímáním as následnou verbalizací, používáním názorného materiálu. Pokud se k tomu připojí i pohyb, je vysoce pravděpodobné, že děti si nové poznatky osvoje trvale,“ vysvětluje B. Kubovičová.
Pokud škola nemá možnosti poskytnout takový způsob vyučování, může pomoci lektor z jazykové školy, která se na vzdělávání těchto dětí specializuje. „Taková škola má dostatečně připravené lektory, kteří se neustále vzdělávají a umí přizpůsobit učební strategii individuálním potřebám žáků. Výhodou je i to, že jazyková škola zároveň pravidelně měří a vyhodnocuje dosažené výsledky a pokroky v učení a formu výuky pak individuálně přizpůsobuje,“ říká J .Hermannová.
Talenty již v raném věku
Někdy se jako děti s poruchami učení či soustředění projevují i mimořádně nadané děti. Potřebují spoustu úkolů, právě to jim pomáhá soustředit se a kupředu.
U těchto dětí doporučuje B. Kubovičová začít s výukou cizího jazyka iv raném věku, zhruba v pěti letech. \“Výuka má být zážitková a přizpůsobena schopnostem dětí. \“ Studijní poradkyně J. Hermannová dodává: \“Žádné dítě by nemělo být v nevýhodě při získávání jakýchkoli vědomostí včetně jazykových. Zkušenosti v naší jazykové škole dokazují, že klíčový je vhodně zvolen individuální přístup k žákovi. Když se přizpůsobí způsob a cesty, kterými se vědomosti k dětem dostávají a pomocí kterých si je upevňují, znevýhodnění se stírá a děti se kvalitně vzdělávají.“
